Domingo 14 Ago 2011, 11h:56
Nemám ani tak potřebu popisovat atmosféru a program letošních Colours. Spokojen až nadšen jsem byl opět a kritiku piva ostatních kravin nechám jiným. Jen vytáhnu největší zážitky a můžu jít spát s pocitem, že jsem vykonal alespoň malou protislužbu těm, kteří mi je připravili.
Takže…den po dni.
ČTVRTEK
Public Image Ltd.
Odcházel jsem naštvaný ze Santigold. Hodně. Ne, že by se mi nelíbila, právě naopak. Deska mě navnadila jako blázen a o to horší pak byly pocity, když jsem věděl, že už za pár minut naběhne na hlavní scénu John Lydon aka Rotten aka psychopat kazatel a já čumím na dešti na prázdnou scénu, kde 2 super exoti* zkouší humor. Abych exoty ospravedlnil - chyba byla na straně Santigold, která prostě nechodí včas. Naběhla na podium, já zjistil, že šťávu má i "live" a začal boj. Přijít na Lydona pozdě, či nikoliv? Díky bohu, že má hlava byla ve čtvrtek ještě čerstvá a vybrala si hlavní stage. Public Image totiž rozkopali všechno okolo jen nástupem. Z někoho totiž svítí charisma na míle daleko. Všichni, kdo byli v areálu museli při první vteřine tohoto koncertu zjistit "že teď se, do hajzlu, něco děje. Na scénu nakráčel hlavní pan Kohout a vedle něj ještě větší zjev Lu Edmonds a okamžitě zadupali vše, co doposud hrálo**. A ne, že by toho bylo málo…nadšen jsem odcházel z Paramount Styles i Herbalisera. Jenže hlavní formace prvního večera hrála v takové formě! Energie, energie, životní zážitek a energie. Swan Lake zní naživo jako pochod bláznů vedených Lydonem. Edmonds je strašidlo, které se pomátlo jen pro své diváky a teď jim ukáže, jak vyšinutý umí být jen pro ně. Krom elektrické balalajky, loutny - někdo znalejší mi jistě poradí - má v šatníku i větráček..a větráčkem se dá hrát na? elektrickou balalajku. Bingo! Odcházel jsem s rozkopanou hlavou a tak nějak to odnesly všichni ostatní účinkující z celých Colours. Jen málo zážitků z prodlouženého víkendu se vyšvihlo až sem.
PÁTEK
Unifiction
Potřeboval jsem odpočinkový den a přišel. Moc jsem toho z pátečního programu nevybral, ale tím nechci snižovat výkon kapely Unifiction. Tenhle den patřil jim. Uznávám, nebyl jsem na Tortured Soul, které spousta známých vynášela do nebes. Ale Blackfield ? Sakra, co to bylo? První deska - výborná, druhá mixuje špičkové věci s poněkud natuplými kousky a třetí je blevajs. Nemastné a neslané. A že by je nakoplo živé vystupování? Nějak mi to přišlo jako kdyby se geniální Steve Wilson omylem zapletl do party hynoucích a fuckujících zoufalců. Loni mě Porcupine Tree zadupali do země, letos z Wilsonova vedlejšáku pocit nulový. Prostě králem je úchylná česká parta okolo vysokého hubeňoura. Unifiction se svlékají a hrají na podiu divadlo, nenudí ani na moment a v hlavě mají kopec nápadů do zásob. Schován pod pláštěnkou, směji se celý koncert, nadšen.Semi Precious Weapons jsem si užil, ale do příštího ročníku na tuhle magořinu stopro zapomenu. První a ne poslední král z českých hudebních kruhů.
- zbytek dopíši až zase budu mít "writers need"-
*uvaděči Arcelor Mittal Stage
**nakonec možná i to, co hrálo po nich
-fotky: zdroj: www.colours.cz
http://colours.cz/Public/PublicFtp/fotogalerie/ctvrtek%20webr%20colours2011/mala-pil-coo2011-webr01308.jpghttp://colours.cz/Public/PublicFtp/fotogalerie/ctvrtek%20webr%20colours2011/mala-pil-coo2011-webr01311.jpghttp://colours.cz/Public/PublicFtp/fotogalerie/ctvrtek%20webr%20colours2011/mala-pil-coo2011-webr01301.jpg
