KontrA2punkt 2014

Mottem akce kulturního čtrnáctideníku A2 je výrok amerického hudebníka Toma Smitha „žánr je zastaralý pojem“. KontrA2punkt je přehlídkou hudebních projektů, které se pohybují na pomezí volné improvizace, noiseu, musique concrète, psychedelie, hybridní elektroniky a audiovizuální performance. Jeho cílem je přiblížit českému publiku aktuální vývoj na poli experimentální menšinové hudby.
V neděli vystoupí Datashock, dd Kern & Petr Vrba, Pretty Lightning, White Wigwam a DJské duo Gandoola oond Krapoola; v pondělí se představí Spill, Fusiller, Krapoola a Bird People.
Festival probíhá s podporou Ministerstva kultury ČR a ve spolupráci s Asociací Mlok, Komunikačním prostorem Školská 28 a promotérskými kolektivy KLaNGundKRaCH a Letmo.

čas: neděle a pondělí 14. a 15. září 2014, začátky koncertů ve 19:30
místo: Kokpit kafé (Pod Bruskou 2, Praha 1, nedaleko stanice Malostranská)
vstupné: 150 Kč (jeden den) / 250 Kč (oba dny), prodej na místě

http://www.kontra2punkt.cz/
http://www.advojka.cz/
http://kokpitkafe.tumblr.com/

program:

neděle 14. 9.

Datashock (DE)
Datashock bývají popisováni jako „postpsychedelie“, „neohippie kolektiv“, „post krautrocková improvizace“, „psychedelický experiment“, „freefolková reinkarnace Amon Düül“ atd. Začínali v době, kdy hudební publicisté objevili nový kontinent známý jako New Weird America, a ve své tvorbě mísí současnou elektroniku s etnickou, pouštní, nomádskou stylizací, jejíž „blízkovýchodní“ konotace dnes získávají nový smysl. Podobně jako v případě skupin No Neck Blues Band nebo Sunburned Hand of the Man se dá jejich tvorba označit za kolektivní či dokonce komunitní. Vystoupení jsou improvizovaná a také personální složení je proměnlivé. Na svém labelu Meudiademorte jsou charakterizováni jako „mladí pankáči, kteří předstírají, že jsou staří hipíci“ – a to přesto, že se pohybují na scéně jedenáct let a mají za sebou množství nahrávek i kolaborací. Jejich aktuální tvůrčí polohu naznačuje doprovodný text k letošnímu dvojalbu Keine Oase in Sicht: „Slunce může nelítostně žhnout nad pozdním kapitalismem, oslepovat nás a ubíjet, ale tahle horda ze Sárska pokračuje ve své pouti a dělá dál svou věc.“
http://datashock.bandcamp.com/
http://blog.meudiademorte.de/datashock

Pretty Lightning (DE)
Tvorba německého dua Pretty Lightning se dá popsat jako blues rock – ovšem jen za podmínky, že si pod něčím takovým dokážeme představit experiment a postpunkově syrový zvuk. Kdybychom do zářivých barev šedesátých let přimíchali hodně černi, dalo by se mluvit i o psychedelii. Ostatně jak kytarista a zpěvák Christian Berghoff, tak bubeník Sebastian Haas působí také v „postpsychedelických“ Datashock. Vzhledem k potemnělé atmosféře a určité mantričnosti se však nabízejí i jiná spojení: delta blues, Cramps nebo australské rockové skupiny typu Crime and the City Solution. Celý tento romantický rodokmen je ovšem podřízen důslednému minimalismu, hlas se rozplývá v reverbu a vše je vždy trochu zkresleno. Výsledek se dá i s ohledem na monotónní tempo popsat jako emocionální a letargický zároveň. Velkou pozornost projekt vzbudil svým albem There Are Witches in the Woods, vydaným v roce 2012 na finském labelu Fonal.
http://prettylightning.bandcamp.com/
http://prettylightning.com/

dd Kern & Petr Vrba (AT/CZ)
Vídeňský bubeník Didi Kern, známý z projektů Bulbul, Broken Heart Collector nebo Fuckhead, hraje občas na trumpetu. Pražský trumpetista Petr Vrba, působící aktuálně v IQ+1 nebo Rouilleux, zase hraje občas na bicí. Na podiu se prvně setkali před dvěma lety a od té doby spolu příležitostně vystupují. Oba hudebníci mají za sebou množství spoluprací s čelními osobnostmi současné improvizační a experimentální hudební scény, jako jsou Franz Hautzinger, Philipp Quehenberger, Isabelle Duthoit nebo Mats Gustafsson. Jejich společná vystoupení lze nejstručněji popsat jako syrovou improvizaci. Živou nahrávku z vídeňského klubu Rhiz vydávají v těchto dnech na českém internetovém vydavatelství Signals from Arkaim.
http://www.vrrrba.cz
http://brokenheartcollector.klingt.org/

White Wigwam (CZ)
White Wigwam je nejzamlklejší aktér neviditelné scény kolem vydavatelství KLaNGundKRaCH. Dříve působil ve skupině Kaspar von Urbach, nyní hraje v Rouilleux a Pretty Old Sound. Svou minimalistickou táhlou i rytmickou elektronikou dokáže vystavět působivé zvukové prostředí, evokující temnou nehybnou diskotéku ukrytou za tajnými dveřmi ve venkovském hotelu, jehož stěny jsou obložené světlým dřevem a parožím. V loňském roce White Wigwam vydal split kazetu s francouzským jednočlenným projektem Klaus Legal, nedávno představil opět na kazetě debutové studiové album nazvané Ground / Triger.
http://whitewigwam.bandcamp.com/

pondělí 15. 9. 2014

Spill (AUS/DE)
Projekt Spill tvoří australský perkusista Tony Buck a německá hudebnice Magda Mayas hrající na preparované piano či clavinet. Jak ale poznamenal jeden recenzent, na koncertech je potřeba se dobře dívat, pokud chceme rozlišit, který z hudebníků produkuje jaký zvuk. Klávesová hra je chvílemi vyloženě perkusivní a naopak perkuse vytvářejí neobvykle bohatou texturu, v níž se kromě rytmu a šumů ozývají i tóny a náznaky melodií. Tony Buck je považován za jednoho z nejkreativnějších současných australských experimentálních hudebníků a spolupracoval s umělci a projekty, jako jsou Jon Rose, John Zorn, Tom Cora, Keiji Haino, Switchbox, The Ex nebo Otomo Yoshihide. Projekt Spill představuje jeden z vrcholů jeho hudební kariéry. Duo se v postcageovském prostoru pohybuje s naprostou jistotou a spojuje improvizaci s virtuozitou, aniž by se navzájem oslabovaly.
http://tony-buck.com/spill/

Fusiller (FR)
Za názvem Fusiller se skrývá výrazná postava pařížské undergroundové scény – Jonathan T. Je známý především jako člen dua Opéra Mort a provozovatel labelu Tanzprocesz. Společně se svým spoluhráčem z Opéra Mort Laurentem Gerardem (aka Èlg) pak příležitostně doprovází Ghédaliu Tazartèse ve skupině Reines d’Angleterre. Kromě toho působí v projektech DMZ a Placenta Popeye. Tvorbu Fusiller charakterizuje invenčně pojatá repetitivnost elektronických a rytmických podkladů, výrazně zdeformovaný vokál a smysl pro ostrý a nečekaný střih. Výsledek je svým způsobem melancholický, taneční, perverzní i patetický zároveň. Nejlépe asi sedí vlastní charakteristiky: „dead romance“ a „geometric obessions“.
https://fusiller.bandcamp.com/
http://tanzprocesz.free.fr/fusiller.htm

Bird People (AT)
Bird People je převážně sólový projekt vídeňského multiinstrumentalisty Ulricha Roise, který zároveň provozuje label Feathered Coyote Records. Roisova rituální droneová produkce v sobě spojuje syntetické i akustické zvuky rozmanitého původu – na svých nahrávkách používá tak rozmanité nástroje jako klávesy, elektrickou tamburínu, syntezátor, mandolínu, saxofon, efektové pedály, chrastítka, kytaru, suzu gongy nebo esraj a k tomu se přidávají ještě terénní nahrávky a zpěv, případně spoluhráč Tennesee Stuntman, hrající na okarínu, harfu a elektrické varhany. Hudebník ve své tvorbě údajně zkoumá komplikovaný vztah mezi člověkem a přírodním světem. Během letošního roku vydal dvě studiové a jednu živou nahrávku, na švýcarské značce Dead Vox zároveň vychází první LP.
http://bird-people.bandcamp.com/

Krapoola (ESP)
Krapoola je projekt španělského hudebníka a performera Davida Gómeze, který v posledních letech působí především v Berlíně. Začátky jeho dadaisticky-schizoidního projektu spadají do doby opřed patnácti lety, kdy vznikl i Gómezův label Grandmoff Works. Po desetiletí hraní na festivalech, experimentálních akcích a pouličních performancích v Madridu a mnoha jiných evropských městech si Gómez vytvořil nezaměnitelný chaotický, a přitom abstraktní styl, který je stejně tak hudební jako scénický a v němž se noiseová radikalita prolíná se spontánní performancí. Pro vystoupení Krapoola používá vlastnoručně vyrobené nástroje a prostřednictvím kontaktních mikrofonů také různé materiály a vlastní tělo. Všechny tyto „instrumenty“ jsou přitom neustále testovány způsobem, který sbližuje nástroj, tělo, odpadek a hračku a hledá pro ně zvukový ekvivalent.
http://www.experimentaclub.com/data/krapoola/